Příliš dotěrná netýkavka: Sibiřanka s ořechovou chutí

16. srpna 2017

netýkavka žláznatá

 

Netýkavka malokvětá, latinsky impatiens parviflora dostala své jméno zaslouženě.  Je odvozeno od termínu „nedočkavá“ a přesně taková netýkavka v období dozrávání svých semen je. Jakmile se tobolek dotknete, okamžitě se srolují a vystřelí semínka do vzdálenosti několika metrů.

 

Pochází z oblasti jižní části Sibiře, západního Mongolska a západní části Himaláje, odkud se rozšířila do Asie, Evropy, Afriky i Ameriky. Netýkavka malokvětá (malá žluté květy) stejně jako její větší sestra netýkavka žláznatá (květy narůžovělé, sytě růžové nebo fialovo růžové), se ve svém okolí chovají velmi invazivně. Vystřelená semena vyklíčí až z 80 % a tudíž jejich rozšiřování nabírá na poměrně velmi rychlých obrátkách.

 

Netýkavka vyhledává spíše vlhčí stinná místa podél břehů řek a potoků, podél lesních cest, nepohrdne ani polostínem v zahradách a parcích nebo v blízkosti lidských obydlí.

 

K čemu je netýkavka dobrá?


netýkavka malokvětá


Zatímco blízká příbuzná již zmíněných netýkavek – netýkavka balzamína – je pěstovanou a v domácnostech velmi oblíbenou květinou, malokvětá a žláznatá vítanými zahradními hosty nejsou. Ve volné přírodě ale jejich potenciálu můžeme využít. Vyžaduje to sice trochu cviku a velkou dávku trpělivosti při sběru, ale netýkavková semena jsou velmi chutná.

 

Jedlá jsou semena všech běžně se vyskytujících druhů netýkavek, nicméně nejchutnější jsou právě semínka nejrozšířenější netýkavky malokvěté. Chutnají po oříšcích, obsahují hodnotné bílkoviny a tuky.

 

Tepelnou úpravou se jejich specifická chuť z větší části vytrácí, proto si je vychutnejte co nejvíce zasyrova. Přidejte je třeba do granoly, kaší, kari omáček nebo rizot. V uzavřené skleněné nádobě vám vydrží celou zimu. Můžete je pak využít třeba při pečení chleba nebo krekrů. Zkuste jimi nahradit některé z koření při nakládání zeleniny, podrťte je v hmoždíři a servírujte v nich obalený sýr jako chuťovku k vínu. Možností je skutečně mnoho :).

 

Netýkavka bývá často zařazována do rodiny léčivek, žláznatá bývá např. součástí Bachových esencí.

 

 

Cuketové pickles do lednice se semeny netýkavky

 

cuketové pickles do lednice

 

1 velká cuketa

1 šálek sušené třtinové šťávy

1 šálek jablečného octa

½ lžičky hořčičných semínek

½ lžičky černého sezamu

1 lžíce semínek netýkavky

2 lžičky kurkumy

mořská sůl

 

Škrabkou na brambory nařežeme z neoloupané cukety dlouhé tenké plátky. Ve velké míse je prosolíme, pořádně promícháme a necháme asi hodinu stát. Poté cuketu jemně vymačkáme a veškerou tekutinu přelijeme do hrnce. Přidáme cukr, koření a semínka, zamícháme a necháme krátce přejít varem.  Cuketu napěchujeme do sklenic a přelijeme zchladlým nálevem.  Zavíčkujeme a uložíme do chladu. V lednici takto vydrží min. 14 dní.

 

Špaldovo žitný kváskový chléb s netýkavkovými semínky

 

kváskový semínkový chléb

 

180 g žitné mouky chlebové

150 g celozrnné mouky špaldové jemně mleté

170 g špaldové mouky chlebové

1 vrchovatá polévková lžíce chlebového koření (nebo směs kmínu, koriandru a fenyklu)

1 kávová lžička soli

35 g čerstvého žitného kvásku

1 polévková lžíce psyllia

semínka dle chuti (netýkavková, slunečnicová, dýňová, konopná, lněná…)

tuk a polenta na vymazání a vysypání formy

 

Všechny mouky smícháme, přidáme chlebové koření a sůl a znovu dobře promícháme, přisypeme semínka, psyllium předem nabobtnalé v trošce vody a nakonec kvásek doplněný a rozmíchaný do půl litru vlažné vody. Dobře propracujeme, i s miskou vložíme do igelitového sáčku a necháme při pokojové teplotě 12 – 15 hodin stát. Po uplynutí této doby vyndáme těsto na pomoučenou pracovní plochu a několikrát přeložíme. Necháme 15 min odpočinout. Poté přendáme do vymazané a vysypané formy, pomocí rukou namočených v teplé vodě uhladíme (můžeme navrch ještě posypat dalšími semínky) a dáme i s formou na další dvě hodiny do sáčku. Pečeme v troubě vyhřáté na 220 stupňů cca 35 – 45 minut. Formu můžeme při pečení překrýt alobalem a až na posledních cca 10 min alobal odstranit a dopéct kůrku.

 

Semínkové krekry

 

krekry

 

35 g dýňových semínek

25 g slunečnicových semínek

25 g zlatých lněných semínek

20 g sezamových semínek

15 g netýkavkových semínek

50 g ovesných vloček

1 lžíce tahini

1 předem namočená sušená švestka nebo švestkový či datlový sirup

1 lžička mořské soli

 

35 g ovesných vloček rozmixujeme na jemný prášek, smícháme se všemi druhy semínek, zbylými vločkami a solí. Namočenou švestku společně s tahini a cca 70 ml vody (lze použít i vodu po namočení švestek) rozmixujeme na hladkou pastu. Smícháme se suchými přísadami a vypracujeme těsto. Nejlépe s pomocí dvou papírů na pečení jej rozválíme na tenkou placku. Pečeme cca 20 – 25 min do zlatavě hnědé barvy. Necháme vychladnout a poté rozlámeme na libovolnou velikost krekrů.

 

Zdroje inspirace: http://botany.cz; http://cs.wikipedia.org; www.paukertova.cz; http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/; Vaříme podle Herbáře (K. Winterová, L. Rybová);  Polévková mánie (K. Bruton)

 

©Bazalka s. r. o.; Hana Košťálová

nofoto

Zboží bylo přidáno do nákupního košíku. Zpět k nákupu K objednávce